Jak na osobní bankrot neboli oddlužení?

Co je to osobní bankrot

Sbírka zákonů - ilustrační fotografie Osobní bankrot je výraz pro oddlužení fyzických osob. Mluví-li se o někom, kdo chce vyhlásit osobní bankrot, je tím myšleno podání žádosti na řešení úpadku a oddlužení.

Insolvenční zákon a oddlužení

Dne 1. ledna 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil dosavadní úpravu této problematiky obsaženou v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přičemž insolvenční zákon upravuje řešení úpadku všech právnických i fyzických osob, podnikatelů i nepodnikatelů.

Důležitou oblastí, kterou insolvenční zákon upravuje je tzv. osobní bankrot neboli oddlužení. Jedná se o řešení úpadku dlužníka, který je subjektem nepodnikatelským, zejména fyzickou osobou, tedy osobou jež se do úpadku nedostala v důsledku své podnikatelské činnosti.

Ve stručnosti je oddlužení takovým řešením úpadku dlužníka, kdy dojde ke sjednocení dlužníkových dluhů, a k uspokojení věřitelů dochází podle toho zda je jeich pohledávka zajištěna či nikoliv. Věřitelé jejichž pohledávka je zajištěna jsou spokojeni zcela, věřitelé jejichž pohledávka zajištěna není jsou uspokojeni do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn.

Insolvenční zákon upravuje dva způsoby oddlužení

Způsoby oddlužení upravené zákonem jsou dva, a to zpeněžení majetkové podstaty nebo plnění splátkového kalendáře.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí prodej majetku, který dlužník nabyl do okamžiku, kdy soud povolí oddlužení (do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení).

Oddlužení formou splátkového kalendáře

V případě oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet věřitelům, jejichž pohledávky nejsou zajištěny, částku ve výši, v jaké by byly uspokojeny v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuci přednostní pohledávky, a to v poměru podle výše jejich pohledávek (způsob je určen v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení návrhu na povolení oddlužení. Věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny (zástavním právem, zajišťovacím převodem práva apod.) se uspokojují z výtěžku dosaženého zpeněžením zajištění (prodej nemovitostí, věcí movitých atd.).

Po dobu trvání účinků oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen zejména:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a pokud je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu
  • hodnoty nabyté dědictvím a darem zpeněžit a finanční prostředky takto získané, stejně jako jiné mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře
  • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání
  • vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců
  • na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení
  • nezvýhodňovat žádného z věřitelů nezavazovat se k novým závakům, které by dlužník nemohl v době jejich splatnosti splnit

Doporučené stránky